Reportáž: Čeština v první třídě

Na začátku hodiny zazněla písnička o sluníčku, která děti příjemně naladila. Paní učitelka se jich poté ptala, kde by se mohlo objevit písmenko N ve jménech dětí ve třídě. Společně pak hledaly N ve svých jménech, ukazovaly si je na nástěnce a za správné odpovědi dostávaly kartičky jako odměnu. Nechyběla ani povzbudivá slova, která děti potěšila a motivovala.

Následovala písmenková pohádka na koberci, při které se děti pohodlně usadily a pozorně poslouchaly. Do hodiny se zapojila i matematická chvilka, paní učitelka ukázala skládací a svinovací metr. Jeden metr by se prý mohl splést, dva však ne, a tak bylo všechno dobře změřené. Děti se pobavily a zároveň si procvičily pozornost.

Poté přišlo na řadu vysvětlení, jak se píše písmeno N. Paní učitelka Věra ho psala na tabuli, děti ji pozorně sledovaly a poté si písmeno samy zkoušely psát. Úspěch byl odměněn potleskem a jedničkou. Děti pracovaly s pracovním listem, kde si psaní N procvičily a na závěr si vybarvily obrázky.

Vítaným zpestřením byla soutěž se dvěma hromádkami slov. Třída se rozdělila na dvě skupiny a děti hledaly slova, která obsahují písmeno N. Bylo moc hezké vidět je tak pěkně spolupracovat.

Na úplný závěr přišlo sebehodnocení. Děti pomocí kolíčků a semaforu se smajlíky vyjádřily, jak se jim dařilo a jak se při hodině cítily. Hodina českého jazyka tak skončila nejen novými znalostmi a dovednostmi, ale i pocitem z dobře odvedené práce.